Vývoj hmyzu

Většina hmyzu se rodí z vajíček, ale některé druhy hmyzu jsou nepravými živorodými (ovoviviparous) nebo živorodými (viviparous). Všechny druhy podstupují během svého vývoje a růstu řadu svlékání. Vnější kostra tvořená pevnou kutikulou neumožňuje totiž plynulý růst jedince. Svlékání je proces, během kterého je příliš těsná a růst omezující kutikula nahrazována vždy větší, která se před svlékáním vytvoří pod dosavadní menší kutikulou. Tento proces se několikrát opakuje. Při svlékání chitinový obal na hřbetě praskne s larva v poněkud větším, ale dosud měkkém kutikulárním obalu dosavadní těsný krunýř opouští. Za nějakou chvíli se nová kutikula na vzduchu zpevní, ztuhne a stane se pevnou oporou těla.

U některých druhů hmyzu jsou mladí jedinci nazýváni nymfami, kteří se kromě nerozvinutých křídel, která jim dorůstají až v dospělosti, velice podobají dospělým jedincům. V takovém případu jedinci ve vývoji neprochází stádiem kukly a tento postupný vývoj v dospělce se nazývá nedokonalá proměna (hemimetabolie).

U vývojově pokročilejších skupin hmyzu larvy postrádají základy křídel a před vlastní proměnou prochází stádiem kukly. V tomto stádiu nepřijímají potravu a jsou v klidu s omezenými možnostmi pohybu. V kukle pak probíhá hluboká vnitřní přestavba orgánů larvy v orgány dospělého hmyzu. Takováto proměna se nazývá dokonalá proměna (holometabolie) a vyznačuje se jí nadřád hmyzu označovaný Endopterygota.

Druhům hmyzu, patřícím do tohoto podřádu, se z vajíček líhnou larvy v obecné podobě červa a tyto larvy mohou být rozděleny do pěti různých forem:

  • eruciforma (housenka)
  • scarbaeiforma (ponrava)
  • campodeiforma (podlouhlá, zploštěná a aktivní)
  • elateriforma (drátovec)
  • vermiforma (červ)

Larva postupně roste a nakonec se zakuklí v zámotku nebo kukle, která může být různého druhu. Jsou rozeznávány tři základní typy kukel:

  • kuklu mumiovou (pupa obtecta), na nichž je patrná hlava s tykadly i sosákem
  • kuklu volnou (pupa libera nebo také pupa exarate), které mají zřetelné základy nohou, více či méně odstávající od vlastní kukly
  • kukla uzavřená (pupa coarctate), která je uzavřena a vyvíjí se ve staré larvální kůži

Ke kuklení dochází na zemi, v půdě, mezi vegetací, v různých částech rostlin, v pouzdrech, v zámotcích, které vznikají z výměšků snovacích žláz ústících do ústní dutiny nebo přímo z výměšků slinných žláz. Ve stadiu kukly podstupuje hmyz značnou proměnu a poté se objevuje ve formě dospělce nebo imaga. Motýli jsou například příkladem hmyzu, který podstupuje kompletní metamorfózu. Některé druhy hmyzu se dokonce vyvíjí pomocí hypermetamorfózy.

Jiné druhy hmyzu (parazitické vosy) provádí polyembryonii, kdy jednotlivé oplodněné vajíčko může být rozděleno na mnoho (i tisíc) samostatných embryií. Další vývojové a reprodukční variace zahrnují haplodiploidy, polymorfismus, paedomorfismus, sexuální dimorfismus, partenogenezi a velmi vzácný hermafroditismus.